 |
| Boeuf bourgignon |
Fakta na úvod
Z hlediska genetiky jsme ve své podstatě stále lovci / sběrači a naše tělo je na tuto stravu primárně designováno (tzn. pokud bychom jedli a fungovali tak, jako náš předchůdce posledních 2,5 milionu let, měli bychom z hlediska zdraví minimálně zatěžovat naše tělo). Otázkou je adaptace každého z nás na potraviny, které se začaly objevovat před 10 000 lety.
Odhadem před 10.000 lety se naše strava s příchodem zemědělství mění a novým prvkem je obilí (pšenice, ječmen)
Před 9000 lety se objevují první známky využití mléka v potravě
Před 7000 lety jsme objevili pivo a víno
Sůl se stává součástí našeho jídelníčku před 6000 lety
Cukr (stolní cukr) byl objeven teprve před 2500 lety
Posledních několik desetiletí - nárůst průmyslově vyráběných jídel (většina toho, co najdete v supermarketu)
Před více než 10.000 lety jsme se primárně stravovali masem, rybami, zeleninou, ovocem, ořechy v přírodní kvalitě bez zásahu člověka do výroby jídla. Vše bylo de facto v "bio kvalitě". Zde je důležité zmínit, že nejde primárně o poměr bílkovin / tuků / sacharidů, který se mohl geograficky lišit.
Při studování domorodých kmenů, které žili tradičním způsobem (lovci / sběrači) do dnešní doby a byly zkoumány se lišilo procento potravy živočišného původu (maso a tuky) a to tak, že z 229 kmenů
u 45 kmenů činila živočišná složka 76 - 100 procent (např. eskimáci)
u 87 kmenů činila živočišná složka 56 - 75 procent
u 88 kmenů činila živočišná složka 26 - 55 procent
u 8 kmenů činila živočišná složka 6 - 25 procent
žádný ze zkoumaných kmenů nebyl vegetariánský
Zkoumané domorodé kmeny (stejně jako náš pračlověk) neznaly naše civilizační choroby (autoimunitní, cukrovka, celiakie, rakovina, srdeční problémy atd.) a obezitu. A i přes primitivní způsob života a nulovou znalost mediciny se někteří dožívali věku 90+.
UPDATE: Zde doplňující komentář - lidé často argumentují tím, že průměrná doba života byla v paleolitu, nebo u zmiňovaných domorodých kmenů nižší, než je dnešní, což je samozřejmě pravda - viz wikipedia, co je ale potřeba si uvědomit, že člověk v dnešní době má mnohem méně možností, jak o život přijít a tím pádem se dožíváme vyššího věku. Otázka by možná měla znít, kolika let by se člověk dožil dnes v případě, že by neměl technologie a medicínu? Chci tím říct, že dlouhověkost je nám dána (viz. Older age becomes common late in human evolution, A Theory of Human Life History Evolution: Diet, Intelligence, and Longevity), ale náš předchůdce měl mnohem náročnější cestu, se stáří dožít, ale nikoliv kvůli stravě, ale kvůli prostředí, ve kterém se pohyboval.
Když si přečtete výše uvedené a zamyslíte se nad tím, co ta čísla říkají, něco je v tom, jak žijeme, špatně. Umíráme na nemoci, které jsme neznali, a většinu našeho jídla tvoří prvky, které náš gen zná pouze několik stovek generací. A buďto věříte, že jsme schopni jako člověk (druh) se v tak krátké době adaptovat na výše uvedené změny (a pak můžeme jíst cokoliv a naše zdraví to neovlivní), nebo to bude ještě pár tisíc (desítek tisíc, stovek tisíc) let trvat a my jsme ta skupina našeho druhu, která náš gen a adaptaci mění, stejně jako se před miliony let měnil náš předchůdce, když začal lovit zvěř. A tato změna sebou nese i následky z hlediska zdraví.
Nechci se tady pouštět do hlubších úvah :) ale tohle jsou informace, které mě zaujaly a pomohli mi změnit přístup k tomu, co jím a zdravotně mi pomohly (více o tom za cca měsíc, držte mi palce :)).
Proto pro mě Paleo není dieta ani dočasný hype, ale prostě a jednoduše styl, který sedí mému tělu a z mého pohledu respektuje to, co moje tělo vyžaduje.
Lowcarb a další směry
Rozložení příjmu živočišné složky u domorodých kmenů jsem výše uvedl záměrně. Chci tím naznačit, že maso bylo součástí naší stravy a stejně tak se celkem zásadně liší i to, kolik procent maso v našem jídelníčku zabíralo. A to je také důvod, proč Paleo má více směrů, které se liší především v tom, kolik sacharidů je ideálních pro naše zdraví a zda naše zdraví je závislé spíše na kvalitě potravin, nebo na poměru sacharidy / bílkoviny / tuky.
Já jsem se vydal cestou Lowcarb, čili minimálním příjmem sacharidů a přepnutí těla do tzv. ketózy, kdy tělo bere energii primárně z tuků a nikoliv sacharidů. Tento stav má za následek i váhový úbytek a to je také důvod, proč je tento směr hodně populární také pro hubnutí (a vychází z něj i Atkinsonova dieta). Kombinace nízkosacharidového palea je to, co mi zdravotně pomáhá a v ketóze jsem 24/7 více než 18 měsíců. Rovnou uvedu, že z pohledu medicíny je ketóza spíše brána jako stav nebezpečný a asi nenajdete velkou podporu v tomto "alternativním" stravování. Když se ovšem podíváte výše, tak cca 20% domorodců z výše zkoumaných kmenů byla v ketóze neustále, protože nemělo ve své jídelníčku dostatek sacharidů.
Problém Lowcarb je z mého pohledu především v tom, že je velice obtížné nabrat. Není problém se dostat bez hladovění na 9 - 11 procent podkožního tuku, problém je váhu zvýšit a zde cítím, že potřebujete jednak dát tělu impuls k růstu (fyzická zátěž) a sacharidy (v kombinaci s inzulínem jako růstovým/anabolickým hormonem). A právě zvýšení sacharidů je věc, kterou chci v následujících měsících testovat a zároveň se tak pokus zjistit, zda za mým zdravotním zlepšením stojí ketóza a málo sacharidů, nebo primárně odklonění od pečiva, mléčných produktů a cukru jako takového.
Co je důležité zmínit, Lowcarb není jediná cesta. Je hodně populární mezi těmi, kdo mají zdravotní problémy a těmi, co chtějí zhubnout. Ale Paleo nerovná se Lowcarb. Denní příjem masa se nemusí zvýšit u člověka, který jí Paleo, ale spíše může dojít jen k nahrazení příloh (pečivo, brambory, rýže atd.), sladkostí, dezertů apod. zeleninou a ovocem.
A pokud zareaguji na Cuketkův příspěvek, který je zcela relevantní a zamýšlí se nad kvalitou surovin, tak Paleo je o kvalitě primárních surovin a člověk zpravidla začne řešit, odkud je maso / zelenina, kterou si koupil a jak získat potraviny, které mají co nejvyšší možnou kvalitu.
Ale pokud jsem v situaci, kdy bych měl zvolit maso obyčejného původu versus bio kvalitní chléb se sýrem, tak volím první variantu. Na prvním místě je pro mě jíst to, co se nejvíce blíží ideálu než kvalita něčeho, na co nejsem adaptován.
Co říci závěrem?
Vybráno z debaty:
cuketka responded:
O kvalitě potravin jsem mluvil, to jo, ale mluvil jsem taky o tom, že se v rámci paleo (diety, stylu) obracíte na bezkonkurenčně nejméně efektivní zdroj energie pro lidi = živočišné produkty. Zatím mě nikdo moc nepřesvědčil, že se mu daří (ať už lowcarb nebo ne) hradit vypadlé kJ ze sacharidů z kulturních plodin nějak rozumně.
Možnost stravovat se paleoliticky je stále vykoupená tím, že se obracíte na vysoce industrializovaný food systém, z jehož výdobytků všichni čerpáme. Nevidím tam žádné uskrovnění, naopak zvýšení náročnosti (finanční, energetické) i zátěže na prostředí. Dá se to určo brát jako legitimní snaha o fungující stravovací systém, nebo snahu o dlouhověkost spojenou se zdravím. Paleo ale podle mě ujíždí v tom, že necítí zodpovědnost za dostupné zdroje, které tu máme a za efekty, které může mít paleo na prostředí a náš food systém. AKA je to dlouhodobě neudržitelný systém, který jede na dluh (prostředí).
(Pro mě osobně je prostě jeden health claim málo na to, abych zavrhl celou skupinu užitečných produktů a s nesmírnou energií za ně hledal náhradu.)
Petr Mára responded:
OK, chápu ten pohled z hlediska globálního vlivu na stravování a přiznám se, že nejsem schopen argumentovat z hlediska náročnosti získání živočišných produktů, protože v tomto směru jsem zatím nepátral a tato otázka pro mě nebyla klíčová.
Na druhou stranu mě primárně zajímá, co je zdravé. Co mě pomůže. Následně mohu řešit dopad na společnost. Pokud to, co jsem výše uvedl, budu považovat za správnou základnu pro zdravý život, tak následně budu hledat cestu, jak ten systém udržet funkční dlouhodobě, než to celé zaříznout hned na začátku a akceptovat nemoc jen proto, že to globálně _možná_ nebude fungovat.
Jsem zvyklý fungovat způsobem, že když mám problém, najdu řešení. Když najdu řešení, které funguje, přemýšlím, jak jej udržet dlouhodobě.
Poslední věc, Paleo není primárně o tunách masa. Pro někoho ano, ale nemusí to být tak pro každého. A někdo bere jako OK surovinu i mléko. Cukr a obilí jsou většinou z této rovnice vyřazeny a to je asi ten problém, na který narážíš.
