 |
| iPad jako prkénko v Kuchyni |
Dětská pohádková knížka Příběhy robotíka Mecháčka je o malém robotíkovi, který se stěhuje k dědečkovi Nebozezovi a už při cestě vlakem začíná jeho dobrodružství. V městečku Kolomazi poznává Plechýnku, se kterou zažívá své příhody a pozná i další nové přátele nebo robotíky v domácnosti. Mecháčkovi pomáhá v objevování tatínek Šroubek a maminka Matička.
Knížka má celkem deset kapitol na 98 stránkách, včetně ručně kreslených ilustrací pomocí iPadu.
Příběhy robotíka Mecháčka jsou určeny pro všechny malé i velké děti ve věku 3 až 10 let. Při čtení ale určitě pobaví i rodiče.
-
Helena Vrecková : studuje Bohemistiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a pracuje jako externí redaktorka VTM.cz, ve volném čase se věnuje hlavně psaní a sledování vědecko-technických novinek.
Rozhovor k tématu knihy vytvořené na iPadu
HV: Musím přiznat, že zvolení pouze elektronické formy, by bylo dnes pro mnoho lidí nepřijatelné. Já osobně doufám, že do budoucna se od tištěných knih naprosto upustí. Přeci jen mají elektronické knihy mnohem víc výhod.
Máte nějaký osobní vztah ke značce Apple?
HV: Podle toho co se myslí tím osobním vztahem. Ve sféře telefonů mám porovnání mezi Androidem a iPhonem. Vlastním iPad, ale v ruce jsem měla i jiné tablety. A z těchto zkušeností mi prostě funkčně nejvíc vyhovuje Apple.
A krom iPadu máte ještě nějakou iHračku, případně Mac?
HV: Ne to ne, jako hlavní počítač používám netbook (od Asusu). Jinak k těm telefonům. iPhone zatím nevlastním, má ho partner. Já mám zatím stále Androida (ačkoliv výměna je už jen otázkou času). Takže mám mnoho zkušeností z každodenního používání. Android je oproti iPhonu mnohem pomalejší, trhanější. Samozřejmě se to u Androidu liší model od modelu. iPhone je navíc intuitivní. Celkově iPhone nabízí mnohem více než Android. Ať už po stránce funkčnosti nebo nabídky aplikací. U Androidu se musí hodně nastavovat a upravovat, to se u iPhonu nemuselo.
Zajímalo by nás, jak probíhala tvorba knížky a jak moc se liší přístup k elektronické verzi od tištěné. Pracovala jste zcela sama?
HV: Knížku jsem dělala celou na iPadu. S převodem do elektronické verze mi pomáhal přítel (Karel Javůrek, pozn. red.), tištěnou knihu jsme také připravovali spolu. Knihu samozřejmě kontroloval editor. Příprava každé verze měla své náležitosti. Časově po napsání a nakreslení to zabralo asi měsíc dva. U tištěné se řeší hlavně příprava do tisku. U elektronické se to muselo převádět do různých formátů a dodatečně upravovat.
PŠ: Kniha je venku. Jaké byly ohlasy po vydání a jaké jsou teď?
HV: Ohlasy byly dobré, knížku jsem před vydáním dala otestovat do jedné školky (výhoda mít sestru učitelku), takže jsem tušila, jak se na ni děti tváří. Ale musím přiznat, že některé zpětné reakce mi opravdu udělaly velkou radost.
Získala jste díky knize nějakou publicitu?
HV: O knize se psalo na několika webech, ale publicitu jinak ne. Když nepočítám, že o mně jedna jedenáctiletá slečna referovala ve škole, jako o vybrané autorce, tak ani ne. :)
Závěrem – mohla byste zhodnotit, co kniha přinesla a co byste vzkázala dalším autorům zvažujícím psaní elektronické knihy?
HV: Kniha mi rozhodně přinesla spoustu zkušeností. Celkově se mi naskytla možnost nahlédnout do procesů tvorby, od prvního písmenka po hotovou knihu v ruce. Taky jsem díky její tvorbě pochopila nutnost řádu při práci. Určitě bych vzkázala, aby se nebáli a zkusili to. Když je dobrý nápad, je škoda ho nedotáhnout do konce.
Zdroj: superapple.cz, robotikmechacek.cz
Z debaty: na G+:
......Helena prostě chtěla vytvořit knížku na iPadu, třeba aby dokázala, že kromě konzumace lze na tabletu i tvořit. V App Storu je pro to dostatek nástrojů, když měla i vhodný námět, pustila se do toho.
A bylo to od ní chytré. Proč? Kdyby to psala ve Wordu a udělala z toho normální knihu nebo e-book, „nikdo“ by se o tom nedozvěděl. Takhle si toho všimlo několik webů, které jí zdarma knihu zpropagovaly. Titul první česká kniha vytvořená na iPadu jí už taky nikdo nevezme.
Navíc si Helena mohla vyzkoušet autorské prostředí v praxi, zjistila, co by se dalo ještě vylepšit ze strany softwaru (když ji něco nevyhovovalo), jak příště postupovat jinak (když sama zvolila neefektivní řešení).
Já sám bych se do toho nikdy nepustil, na tabletu mě nebaví ani psát e-maily, proto její zkušenosti oceňuji. Ale jednou si klidně dovedu na tabletu tvořit. Kreslit se dá pohodlně už dnes, diktovat česky nebude za pár let problém, udělá se jen korektura. A psaní je to jediné, v čem je amatérský autor na iPadu limitován.
-
......Opravdu nechápu proč bych nemohla dělat knížku na iPadu. iPad používám jak doma, tak i ve škole, což znamená, že na něm píšu téměř pořád. Také ho mám neustále u sebe, i kvůli poznámkám a podobně. Knížku jsem si tam začala psát původně jen jako poznámky a nápady. Jenže do času už nápadů bylo moc a vznikla knížka... Tím, že jsem dost často pryč z bytu a netbook u sebe moc nenosím, bylo logické, že jsem nakonec psala jen na iPadu (navíc jsem tím i pro sebe otestovala, co všechno mi nabízí, otestovala různé aplikace, apod.)...
A kreslení mě prostě a jednoduše baví, tak jsem využila i téhle stránky iPadu... Navíc jak psal +Lukas Vaclavik se díky tomu o mojí knížce mluvilo (což je myslím cíl, každého autora, aby byla jeho kniha čtená)...
Doufám, že jsem teď už vysvětlila proč právě iPad.
